Raspenava

K nejhezčím krajinám severních Čech patří bezesporu krajina Jizerských hor.

Frýdlantsko patřilo v raném středověku k horní Lužici, k části označované Záhvozdí. Z pohledu míšeňského biskupství, pod které církevně i politicky spadalo, bylo za rozsáhlými lesy. Je pravděpodobné, že tato situace trvala až do poloviny 13. století.

V roce 1254 kraji vládne Častolov z Frýdlantu a poté v roce 1278 hrad Frýdlant kupuje od krále Přemysla Otakara II. Míšeňský šlechtic Rulko z Biberštejna, zmiňováno je castrum Vridelant, vride – středohornoněmecky vriden = chránit a druhé slovo Lant – Land =země. Pravděpodobný význam slova je tedy „chraň zemi, nebo pokojná země“.

Až německá kolonizační vlna na přelomu 13. a 14. století dala v povodí řeky Smědé vyrůst řadě na sebe navazujících vsí. Od Frýdlantu na východ se na levém břehu řeky rozkládala Raspenava a na pravém břehu Luh.

V Raspenavě je již v roce 1346 dle urbáře zmiňován kostel.

K původu jména Raspenava můžeme říci, že ve zhořelecké městské knize se její jméno objevuje v roce 1343 jako Ticze Raspenow. Odkud tento název pochází, není zcela jasné. Dříve se Raspenava odvozovala od „drsné nivy“ rauhe Au, většina badatelů se později přikláněla k názoru, že název Raspenava obsahuje staroněmecké osobní jméno, takže značí Raspovu nivu.

Až 16. století přineslo do regionu nový podnikatelský ruch, který je spojen s těžbou železných rud u Raspenavy, neméně důležitá byla i těžba zdejšího kvalitního vápence. Panství prožívalo rozkvět v zemědělství, řemeslech a v důlním podnikání.

V 17. století plně využil místní potenciál vojevůdce Albrecht z Valdštejna, nejen pro potřeby císařské armády, ale i k budování svého sídelního města Jičína.

Za vlády Gallasů postihly kraj pohromy třicetileté války a následný odchod obyvatelstva do zahraničí během rekatolizace.

V 18. století, díky Marii Terezii a Josefa II. vychází patent o zrušení nevolnictví a toleranční patent, které otevírají cestu k dalším počátkům průmyslu v povodí řeky Smědé.

Od 19. století až do 20. století trvá vzestup moderní tovární výroby textilu, usazuje se zde další výroba porcelánu, cementového zboží, strojírenství, sklářství. Je budována infrastruktura.

Počátek 20. století je spojen s 1. světovou válkou, vznikem Československa 28. 10. 1918

a rozpadem Rakouska-Uherska a tím i ztrátou tradičních odbytišť. Zvlášť těžce dolehly na zdejší obyvatelstvo následky světové krize v první polovině třicátých let 20. století.

Raspenava byla 2. října 1938 obsazena německými jednotkami a zanedlouho rozpoutalo Německo 2. světovou válku.

Na konci druhé světové války, dne 8. května 1945 vstoupili do Raspenavy sovětští vojáci, štáb si zřídili v bývalé rychtě (dnes Smědavská rychta) a k ubytování si upravili několik dřevěných domků podél silnice ke Krásnému Lesu. Raspenavský starosta Otto Rössler spálil před jejich příchodem obsáhlou obecní dokumentaci a poté spáchal na Vápenném vrchu sebevraždu. Válka skončila a začala těžká doba poválečné konsolidace. Do opuštěného pohraničí přicházeli noví čeští osídlenci a jejich příliv pokračoval i v následujících letech. Nový domov zde nalézali i lidé ze zahraničí. V roce 1947 se v obci usadilo 20 rodin volyňských Čechů a roku 1949 přibylo dalších 106 reemigrantů z Volyně, Francie, Argentiny a Maďarska. Dalšími osídlenci byli Slováci a také Romové. Po převratu v roce 1948 sem bylo navíc dislokováno několik rodin tzv. kulaků, jimž byl ve vnitrozemí zabaven veškerý majetek, raspenavským občanem se tak stal např. Josef Tomášek, zemědělský odborník, zkušený sadař, včelař a organizátor kulturního života. Podobný osud stihl Miladu Topičovou, bývalou majitelku slavného Topičova nakladatelstvím, která našla svůj domov v secesní vile, kde pracoval a žil významný malíř Franz Jäger.

Devadesátá léta minulého století byla ve znamení velkých změn ve sféře politické i ekonomické. Tržní hospodářství s sebou přineslo rozvoj podnikatelských aktivit, ale na druhé straně také rušení velkých podniků a růst nezaměstnanosti, která je na Frýdlantsku dosud vysoká.

Nově se začal v Raspenavě organizovat kulturní a spolkový život i tělovýchova.

V roce 1998 uzavřela Raspenava smlouvy o přátelství s partnerskými městy

Gryfówem Ślaskim v Polsku a následně i s hornolužickou Bischofswerdou v Německu.

V roce 2010 zasáhla Raspenavu a celé Frýdlantsko ničivá povodeň. Doufejme, že na dlouhá léta poslední.